Hesensko-Kasselsko
Hesensko-Kasselsko
Příběh bohatství vykoupeného krví a kamenem
Cena za moc
V 18. století se Hesensko-Kasselsko stalo jedním z nejbohatších států v Evropě, a to díky jedinečné a kontroverzní strategii. Lankrabě Fridrich II. přeměnil svou disciplinovanou armádu v nejvýnosnější exportní artikl – pronajímal tisíce vojáků, známých jako „Hesenští žoldnéři“, jiným mocnostem, především Velké Británii pro boj v americké válce za nezávislost.
Obchodní bilance
0
vojáků vysláno do Ameriky (1776-83)
0
milionů tolarů v zisku
Tyto obrovské zisky přímo financovaly státní pokladnu a umožnily rozsáhlé investice, včetně rozvoje mincovnictví a ražby kvalitních mincí.
Lidská daň
Tento obchod nebyl bez následků. Pro tisíce mužů to znamenalo odloučení od rodin a nejistý osud v dalekých zemích. Mnozí se nikdy nevrátili. Ačkoliv byli formálně „pronajímáni“, nikoliv prodáváni, jejich osud byl vnímán jako forma obchodu s lidmi, což vyvolávalo kritiku již v té době.
Američané je vnímali jako symbol britské tyranie, zatímco Evropa je viděla jako efektivní, i když kontroverzní, vojenskou sílu.
Plody bohatství
Astronomické zisky umožnily Fridrichu II. transformovat hlavní město Kassel v klenot barokní a osvícenské kultury. Peníze, které proudily ze zahraničí, financovaly velkolepé projekty, aniž by bylo nutné zatěžovat obyvatelstvo vysokými daněmi. Tato prosperita se odrazila i v kvalitě a množství ražených mincí.
Bergpark Wilhelmshöhe
Monumentální park s kaskádami a sochou Herkula, dnes památka UNESCO. Symbol absolutistické moci a romantismu.
Museum Fridericianum
Otevřeno v roce 1779 jako jedno z prvních veřejných muzeí v Evropě. Důkaz osvícenského zájmu o umění a vědu.
Kulturní centrum
Fridrich II. byl vášnivým sběratelem umění. Založil galerii starých mistrů a přeměnil Kassel v centrum umění a vzdělanosti.
Tváře moci
Období formovali výrazní panovníci, z nichž každý čelil jiným výzvám – od správy dvou království najednou po vedení země v celoevropských konfliktech. Klikněte na panovníka pro detailní informace o jeho vládě a mincovnictví.
Fridrich I.
(1730–1751)
Fridrich I. (1730–1751) – Král a Lankrabě
Fridrich I. byl unikátní postavou, neboť již od roku 1720 zastával post švédského krále. Jeho vláda nad Hesensko-Kasselskem byla proto spíše formální a probíhala v personální unii se Švédskem. Většinu času pobýval ve Švédsku, a tak v Hesensko-Kasselsku fakticky vládl jeho mladší bratr Vilém jako regent. Tato „vláda na dálku“ udržovala diplomatickou prestiž, zatímco regent zajišťoval stabilitu a rozvoj země. Období bylo charakteristické snahou o udržení klidu a hospodářské rovnováhy. Mincovna v Kasselu za jeho vlády fungovala standardně, zaměřená na zajištění běžného oběhu mincí pro lokální potřeby, bez výrazných změn v ražbě. Fridrich I. byl zakladatelem několika švédských řádů, což podtrhuje jeho širší evropský vliv, ačkoliv v Hesensku-Kasselsku se soustředil spíše na formální aspekty vlády.
Vilém VIII.
(1751–1760)
Vilém VIII. (1751–1760) – Vládce v době války
Převzal plnou vládu v předvečer Sedmileté války (1756–1763), která Hesensko-Kasselsko těžce zasáhla a proměnila v bojiště. Navzdory válečnému pustošení si hesenská armáda získala pověst vysoce disciplinované síly, což položilo základy pro budoucí „obchod s vojáky“. Vilém VIII. byl také patronem umění; inicioval stavbu malebného zámku Wilhelmsthal a shromažďoval významnou sbírku obrazů, včetně děl starých mistrů jako Rembrandt. Během jeho vlády mincovna v Kasselu čelila zvýšené poptávce po mincích pro financování válečných operací, což mohlo vést k proměnlivé kvalitě ražby v důsledku tlaku na zdroje. Jeho vláda byla obdobím velkých výzev, ale také upevnění vojenské reputace lankrabství.
Fridrich II.
(1760–1785)
Fridrich II. (1760–1785) – Architekt prosperity
Architekt „obchodu s vojáky“, který přinesl lankrabství obrovské bohatství (odhadem 22 milionů tolarů). Tyto příjmy využil k masivnímu rozvoji Kasselu, který se stal klenotem barokní a osvícenské kultury. Jeho konverze ke katolicismu byla kontroverzní, ale nezabránila mu v podpoře umění a věd. Založil Museum Fridericianum a rozvíjel Bergpark Wilhelmshöhe. Jeho vláda byla obdobím bezprecedentní prosperity a kulturního rozkvětu.
Vilém IX.
(1785–1803)
Vilém IX. (1785–1803) – Kurfiřt v turbulentní době
Čelil bouřlivým dopadům Velké francouzské revoluce a napoleonských válek. Snažil se navigovat zemi v turbulentní době, což vedlo k významným územním změnám. V roce 1803 bylo lankrabství povýšeno na říšské kurfiřtství a on se stal kurfiřtem Vilémem I. Tato událost symbolizovala přechod k nové éře v německých dějinách, ačkoli jeho vláda byla brzy přerušena francouzskou okupací (1806) a následným exilům. Po Napoleonově pádu se v roce 1813 triumfálně vrátil na trůn. Za jeho vlády působil mincmistr Dietrich Fulda (značka ‚F‘ nebo ‚DF‘, 1774-1831), který pokračoval v ražbě kvalitních mincí, jako jsou tolarové a půltolarové mince z roku 1789, odrážející stabilitu navzdory politickým turbulencím. Mincovna v Kasselu za Viléma IX. nadále udržovala vysoké standardy ražby, což svědčí o její důležitosti pro ekonomickou suverenitu lankrabství i v době nejistoty.
Mincovnictví a vzácné ražby
Prozkoumejte historii mincovny v Kasselu a významné mince, které byly raženy v období největší prosperity Hesensko-Kasselska.
Mincovna Kassel a mincmistr Friedrich Ulrich (FU)
Za vlády Fridricha II., v letech **1764–1773**, stál v čele kasselské mincovny **Friedrich Ulrich (FU)**. Mincovna v Kasselu byla klíčovým hospodářským nástrojem lankrabství a symbolizovala jeho suverenitu. Obrovské finanční příjmy z pronájmu vojáků umožnily mincovně pracovat na plné obrátky a razit mince výjimečné kvality a v hojném množství. Mincmistr Friedrich Ulrich byl zodpovědný za zajištění ryzosti, hmotnosti a celkové kvality ražených mincí. Jeho iniciály ‚FU‘ na mincích sloužily jako záruka preciznosti a dodržování tehdejších standardů, což z nich činí vyhledávané kousky pro numismatiky. Mincovna pod jeho vedením zajišťovala, že oběživo odpovídalo prosperitě země.
Vaše mince v prodeji: Stříbrný 1/6 Thaler z roku 1769 – Numismatická rarita!
Představujeme skutečnou numismatickou raritu – extrémě vzácný stříbrný 1/6 Thaler z roku 1769, ražený za vlády Fridricha II. v Hesensko-Kasselu. Tato nádherná mince, s ikonickým korunovaným lvem a nápisem „VI EINEN REICHS THAL.“ (šestina říšského tolaru), je výjimečným svědectvím o minulosti a cenným přírůstkem pro každého seriózního sběratele. Její jedinečná zachovalost a historický původ z ní činí nejen fascinující kus historie, ale i solidní investici do drahých kovů. Takto vzácné kusy se objevují jen zřídka!
Tato mince je přímým dokladem prosperity Hesensko-Kasselska a precizní práce mincmistra Friedricha Ulricha v době, kdy se lankrabství stalo finanční velmocí.
Akce: Objednejte ihned a získejte dárek pro náročné sběratele!
Kontext doby
Tato časová osa zasazuje vládu jednotlivých lankrabat do širšího kontextu klíčových událostí, které formovaly Hesensko-Kasselsko a celou Evropu.
